středa 2. října 2013

Eierschalensollbruchstellenerzeuger a kulturní šok

Zamračený víkend utekl příliš rychle. Od té doby co jsem v Hoferu nechala  € 5 za úžasné hodinky (sázím 500 že vydrží min půl roku) , nestačím sledovat ručičky. Nedělní večer jsme se rozhodli prozkoumat místní "hudebnu". Zvyklá z brněnských kolejí na nevytopený prostor, kde uprostřed stojí obrovské křídlo marně čekající na laďiče, jemuž přítomnost dělá prťavá otáčivá židle, která už beztak měla tu čest s pozadím kdejakého soudruha, jsem se nestačila divit. Menší místnůstka vybavená klasickým i elektronickým piánem, bubnovací soustavou a stojany na noty rozhodně předčila mé očekávání. Hudebna je i odzvučena, což mě přineslo mnohem lepší pocit. Jsem si vědoma, že poslouchat moje pokusy o hru na piáno plus pokusy o zpěv, asi není úplná výhra.



V pondělí ráno vstávačka na devět kdy jsme všichni zahraniční studenti pokračovali ve společném kurzu Introduction to Studies. Kromě zajímavých her sloužících ke vzájemnému poznávání, nám pomocí interaktivní hry přednášející demonstrovala, jakým způsobem bychom měli vnímat cokoli, co se odlišuje od našich zvyklostí a tradic. Místností putovala zvláštní věc, kterou jsme měli popsat. Někteří sázeli jednu vlastnost za druhou, jiní se snažili věc pojmenovat a našlo se pár jedinců, kteří věc rovnou zhodnotili kladně či pozitivně. Ukázalo se, že se jedná o celkem praktickou věc s jednoduchým názvem Eierschalensollbruchstellenerzeuger. Na demonstrativní fotce níže ruka nahoře třímá kuličku, která když se spustí, vrazí do dolní části (tvaru zvonečku) a tím rozbije skořápku uvařeného vajíčka po jeho obvodu (rozbíječ skořápek tedy).



A ponaučením plynoucím z této interaktivní hry?
Jakoukoli situaci, se kterou nejsme seznámeni a kterou nám přináší odlišná kultura, bychom měli nejdříve popsat, pak pojmenovat a až poté hodnotit.

***

Bernadette nám také poskytla cenné rady, jak se vyrovnat s kulturním šokem, který se často během takovýchto dlouhodobých pobytů dostavuje. Dle jejího grafu bychom se ještě všichni měli nacházet v období tzv. líbánek: šťastném období, kdy poznáváme spoustu nových lidí, seznamujeme se s životem v cizí zemi a tudíž nemáme příliš příležitostí uronit slzu nad vlastí, která nám však brzy začne scházet a my se pomalu začneme ocitat sami, nepochopeni a sami nechápající. Do té chvíle než z nás šok opadne a my se přizpůsobíme místnímu životu. Graf, který vykreslovalo světlo projektoru popisoval situaci, která mi byla až neuvěřitelně povědomá .....začátkem mého pobytu v Seville jsem Španělsko milovala - tak otevření, milí, nikam nespěchající, no prostě úžasní lidé tam žili! A to teplíčko a španělština tak libozvučný jazyk! S příchodem listopadu jsem mrzla v bytě, kde nebylo topení, a dost neslušně celý den nadávala jak jsou Španěláci nespolehliví a že jim není ani slovo rozumět. Kulturní šok však časem opadl a dnes už bych zase jela zpátky do té prosluněné země, kde všechno má svůj čas a mluví se tam tak krásným jazykem!


Uvidíme jestli mě podobný "kulturní šok" dožene i tady.

Žádné komentáře:

Okomentovat